|
|
Interactions of skin and stem cells with polymer nanofibres for construction of skin substitutes
Tomšů, Júlia ; Bačáková, Lucie (vedoucí práce) ; Sedmera, David (oponent) ; Jendelová, Pavla (oponent)
Kůže je nejrozsáhlejší orgán lidského těla, který hraje významnou roli v udržování homeostázy, a proto rozsáhlá kožní poranění můžou způsobit vážné zdravotní komplikace. Užití auto-, alo- i xeno-transplantátů doprovázejí komplikace v podobě nedostatku náhradní tkáně a jejího odhojování. Proto se vytvoření artificiální kožní náhrady v laboratorních podmínkách zdá být jedním ze slibných způsobů hojení rozsáhlých ran. Tato práce je v první části zaměřena na zhotovení dvouvrstvé prevaskularizované kožní náhrady sestávající z kolagenového hydrogelu podloženého biodegradabilní nanovlákennou membránou. Druhá část této práce se pak zabývá odlišnou strategií, tedy vývojem dočasného krytu ran na bázi celulózy. Pro výzkum byly využity lidské kožní fibroblasty a keratinocyty, kmenové buňky tukové tkáně a endotelové buňky. Pro zlepšení adheze a růstu buněk byl povrch syntetických nanovlákenných membrán potažen vrstvami adhezních proteinů. Bylo zjištěno, že lidské fibroblasty a tukové kmenové buňky upřednostňují fibrinové nanovrstvy, zejména homogenní síť z fibrinu na povrchu podkladové membrány. Keratinocyty pak lépe adherují a také stratifikují na kolagenových podkladech. Tyto poznatky motivovaly další vývoj dvouvrstvých konstruktů, kde dermální fibroblasty migrovaly z nanovlákenných membrán potažených...
|
|
|
Nanovlákenné medikované membrány 8.
Kučerová, Iveta ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Berka, Pavel (oponent)
Práce v teoretické části přináší přehled informací o současném pohledu na problematiku perorálního podání léčiv z biofarmaceutického hlediska. Popisuje hlavní úskalí této aplikační cesty a uvádí vybraná fakta o nových přístupech ke zlepšování biologické dostupnosti špatně absorbovatelných látek. K těmto přístupům v posledních letech patří také využití nanovlákenných membrán. Experimentální část je zaměřena na in vitro hodnocení liberace diaminu z nanovlákenných membrán do prostředí pufru pH 7,4. Testované membrány obsahovaly účinnou látku ve třech odstupňovaných koncentracích (20 %, 30 % a 40 %), a cíleně se lišily plošnou hmotností. K vyhodnocení rychlosti liberace využívá fluxu diaminu v prvním, lineárním úseku liberace, k hodnocení uvolnitelného podílu diaminu potom procentuální množství látky uvolněné do 60 minut. Stanovení diaminu bylo provedeno pomocí HPLC. K uvolnění prakticky veškerého uvolnitelného podílu diaminu docházelo vždy do 15 minut od počátku liberace. Rychlost liberace diaminu z nanovlákenných membrán je tedy vysoká. Důležité je ovšem zjištění, že rychlost liberace patrně není významněji závislá na koncentraci léčiva ve vláknech membrány, ale je zásadně ovlivněna gramáží membrán. Variabilitu hodnot fluxů diaminu v počátečním 15. minutovém úseku liberace lze volbou technologie...
|
|
|
Hydrofilně laminované nanomembrány
Urbanová, Martina ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Berka, Pavel (oponent)
V teoretické části diplomové práce je popsána rozpustnost, její klasifikace a ovlivnění rozpustnosti. Dále tato práce zahrnuje informace o naproxenu jako léčiva liberačně hodnoceného v navazujícím experimentu. Experimentální část se věnuje in vitro uvolňování naproxenu z nanovlákenných membrán vytvořených elektrospiningem s ohledem možnosti na využití jejich vrstvení. U nevrstvených i vrstvených nanovlákenných membrán s rozdílnou koncentrací naproxenu (5 %, 15 % a 30 %) dochází do 5 minut k uvolnění od 10% do 90 % léčiva. Celkově uvolněný podíl naproxenu po 60 minutách činil vždy asi 100 % celkového obsahu léčiva v nanomembráně. U nanovlákenných membrán vrstvených za použití glycerolu nebo propylenglykolu jsou časové profily liberace naproxenu analogické jako u nevrstvených.
|
|
|
Nanovlákenné medikované membrány 8.
Kučerová, Iveta ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Berka, Pavel (oponent)
Práce v teoretické části přináší přehled informací o současném pohledu na problematiku perorálního podání léčiv z biofarmaceutického hlediska. Popisuje hlavní úskalí této aplikační cesty a uvádí vybraná fakta o nových přístupech ke zlepšování biologické dostupnosti špatně absorbovatelných látek. K těmto přístupům v posledních letech patří také využití nanovlákenných membrán. Experimentální část je zaměřena na in vitro hodnocení liberace diaminu z nanovlákenných membrán do prostředí pufru pH 7,4. Testované membrány obsahovaly účinnou látku ve třech odstupňovaných koncentracích (20 %, 30 % a 40 %), a cíleně se lišily plošnou hmotností. K vyhodnocení rychlosti liberace využívá fluxu diaminu v prvním, lineárním úseku liberace, k hodnocení uvolnitelného podílu diaminu potom procentuální množství látky uvolněné do 60 minut. Stanovení diaminu bylo provedeno pomocí HPLC. K uvolnění prakticky veškerého uvolnitelného podílu diaminu docházelo vždy do 15 minut od počátku liberace. Rychlost liberace diaminu z nanovlákenných membrán je tedy vysoká. Důležité je ovšem zjištění, že rychlost liberace patrně není významněji závislá na koncentraci léčiva ve vláknech membrány, ale je zásadně ovlivněna gramáží membrán. Variabilitu hodnot fluxů diaminu v počátečním 15. minutovém úseku liberace lze volbou technologie...
|
host ::
RSS.